close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9 Večer s Ohněm (první den tábora)

28. června 2009 v 13:46 | kiki vlčík |  Povídka - Teri a Wasco


Teri a Magda odošli k táboráku (asi 2 čtverečných veliký ,aby se tam pohodlně každý vešel). Kluci s plnou pusou jídla ukázali na malý kopeček vlevo. Děvčata vystoupala do kopečku a nabrali si jídlo. Poté si opatrně sedli k ohni na špalek a Teri se zadívala přes zlatavé plameny. Katka právě dojedla a odnesla měděnou misku. Když znovu usedla začala povídat. ,, Tento příběh je o hřebci z plamenů." Začala Katka a ostatní zmkli a zvědavě naslouchali ,, Dávno se v listnatých lesích narodilo zlaté klisně hříbě.Byl to kluk. Mělo zlatou barvu po matce.
Jednou se však do lesů dostali lidé . Byl podzim. Hříbátko si hrálo s padajícími lístky. Lidé ho uviděli. Zlaťounké hříbě si jich ani nevšimlo. Lidé z něm viděli peníze. Nezajímalo je ,že má nějakou rodinu. Připlížili se a hodili po bezmocnému mláděti síť. Hříbátko se snažilo utéct,kopalo kolem sebe ,za každou cenu se snažilo dostat ven. Nepodařilo se. Na druhý den bylo prodáno jedné jezdkyni. Byla to nadaná jezdkyně,která měla dceru a syna. Syn byl starší než holčička o 4roky. Jezdkyně v hříběti viděla nadání. Přinesla ho domů.
Malá holčička (10 let) k němu přiběhla a chtěla ho obejmout. Kopl jí však. Jezdkyně jmenovala se Ingrid zavedla hříbě do padoku. Holčička se jmenovala Sara a každý den chodila za hříbátkem ,jelikož jí Ingrid slíbila ,že je to její kůň . Když se to Sara dozvěděla ,nemohla tomu uvěřit . Má koně! Hříbě k ní spočátku bylo nepřátelské ,ale po 5 měsících si na sebe zvykli . Sara mu dala jméno Oheň (i když byl zlatý). Po roce se Ingrid rozhodla ,že by ho měla začít cvičit ,aby s něho něco bylo. Ingrid však řekla ,že ji s výcvikem ohně nebude pomáhat, že si oni musí rozumět sami niž by do toho kdkoliv zasahoval. To Sara na něm bude jezdit a ne Ingrid . To Sařin je ten kůň ne Ingritin . To Sara bude ohňovi rozumět a vědět co ho trápí a ne Ingrid. Začni trénovat Ohně hned zítra ,přikázala Ingrid.
Když oheň poprvé ucítil ohlávku polekal se ,ale Saře důvěřoval. Poté následovalo lonžování, otěže ,sedlo a první jízda. " Katka se odmlčela. ,,To je všě?" zeptala se nějaká dívka. ,,Ne hned budu pokračovat" odpověděla Katka. ,,Když na sobě Oheň ucítil sedlo se Sarou ,vyvedlo ho to z míry ,ale nic víc ,nic míň. Objela jedno dvě kolečka kolem jízdárny a sesedla.
Uplynul rok a Sara Ohně pořád trénovala , zatím byli jen na pěti soutěžích a všechny vyhráli. Uplynuli další tři roky a Sara s Ohněm se stali dost známí.
Jednou po závodě Sara ponořila svůj obličej do Ohňovi hřívy a objala ho kolem krku. Měla ho moc ráda a on ji měl rád taky. Když závodili byli jedna mysl jedna duše. To se ,ale mělo změnit.
Splanula stáj a oheň tam zahynul. Sara probrečela skoro celý týden. V Saře chybělo kousek sebe ,kousek já a věděla ,že je ten kousek je Oheň . Poté jezdila na Skvrnce ,ale prázdnota v Sařině duši pořád byla. Až jednou dojela na místo ,kde lidé chytili Ohně. Sesedla ze skvrny ,ani nevěděla proč a klekla si. Skvrna nastražila uši a Sara se podívala na co se zaměřila. Stál tam před ní Oheň a za ním stádo. To nemůže být pravda Oheň je přece mrtví, uhořel ve stáji i když se tělo koně nenašlo. Oheň se k ní přiblížil. Sara si stoupla a podala mu ruku. On ji očichal a zvesela zařechtal. Sara se ze srdce zasmála a prázdné místo v duši bylo to tam. Vyskočila na Ohně a ten jí tryskem zavedl k nádherné louce s vodopádem. Do noci tam sním byla a odjela. Ráno se probudila. Asi to byl jenom sen. Ale když zjistila ,že má ve vlasech květinu ,kterou utrhla na té louce ,zjistila že to nebyl sen. Hned druhé ráno tam jela taky. Byl tam.
Na to místo jezdila každý den ,ale nikomu o něm neřekla. Až jednoho dne zemřela a i ona se ocitla na věčných pastvinách. Kde do teď žije se svým koněm Ohněm." Dokončila Katka. Bylo už dost pozdě a tak šli spát. Teri se převlékla do teplákovou a tak usnula…
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.